Zápisník jedné lásky

Dobře, přiznávám, od prvního pohledu další romance, ale já si prostě nemůžu pomoct...

Osobně dávám přednost raději originálnímu názvu, který nezní tak nasládle, ale nemůžu přece za to, jak to češi přeložili. Tenhle film jsem viděla teprve nedávno a hned jak skončil, neměla jsem dost, musela jsem se na to podívat ještě jednou, abych si potvrdila, že je skvostný.

Příběh pojednává o dvou starých lidech, kteří kdysi dávno spolu prožili jednu z nejdramatičnějších romancí. Allie trpí ztrátou paměti a tudíž je nucena setrvávat ve středisku, neví ani kdo vlastně je, a když za ní přijde jednoho krásného dne postarší muž předčítat jí příběh, který ji naprosto uchvátí, z počátku si není naprosto vědoma toho, že příběh je o nich dvou.

Film se neustále prolíná do minulosti, jak Noah předčítá, a zpět do přítomnosti, kdy je například jdou navštívit jejich děti, které si Allie ani nepamatuje. Vraťme se tedy úplně na začátek jejich příběhu.
Allie je dívka z velmi vážené rodiny, bohatá, vzdělaná a přesto tolik roztržitá a rebelská. Naopak Noah je chlapec, který si všechno musí pečlivě oddřít, a přesto práce na pile, která mu vydělává pouze 40 pencí na hodinu, není nic moc. O to víc ne pro Allieinu rodinu. Nedokážou si naprosto představit to, že by jejich dcera měla strávit život vedle chlapce, který je naprostá nula. Ale oni dva na to tak nekoukají. Milují se den ode dne vroucnější a hlubší láskou a nedokážou si ani představit jediný den bez sebe. Je to krásný kontrast se začátkem filmu, kdy Allie ani nechtěla slyšet o tom, že by s Noahem měla jít na rande, a tak za ní musel vyšplhat na ruské kolo a držet se tyče jen tak-tak s vidinou že spadne, dokud neřekla ano. Všechno vychází naprosto perfektně, když se to pak v jeden okamžik celé zvrtne...

Noah chce Allie ukázat starý dům, který má v plánu koupit a celý přestavit. Plánují tam spolu svou budoucnost a chtějí se poprvé pomilovat, což jim nevyjde, jelikož Allie má ze všeho rozporuplné pocity a navíc v okamžiku kdy by to už mohlo jít, přiběhne do stavení Noahův přítel se zprávou, že Allie hledá její rodina i policie. Následuje ostrá hádka, kdy Allie křičí na matku slova typu "vím, že je to nula a vy jste si pro mě představovali někoho jiného, vím, že se neumí pořádně chovat, ale já ho miluju..." To Noaha samozřejmě rozdrtí, a ještě než odjede se s Allie příšerně pohádá a ona mu v afektu řekne, že se s ním rozchází. Další ráno ji rodiče donutí odjet pryč.. snaží se na poslední chvíli zachránit svůj vztah, ale nemůže svojí lásku nikde najít, tak mu nechá po příteli jen vzkaz...

Noah jí píše rok v kuse, 365 dopisů na její adresu, kde je pravidelně vyzvedává její matka, aby nebyly nikdy přečteny...
Uběhlo sedm let, oba dva dospěli. Noah koupil dům a zařídil ho přesně podle toho, jak to chtěla Allie.
A ona... našla si snoubence s mnoha penězi, kterého její rodiče zbožňují..
A však v den kdy si zkouší svatební šaty, připadne jí do ruky plátek, na kterém se na titulní straně usmívá Noah se svým domem za zády... a Allie si musí jet ještě něco vyřídit...

To co se stane pak je to jedno z nejkrásnějšího a nejnapínavějšího z celého filmu...

Pokud máte rádi krásnou romantiku jako já, opět doporučuju. Tady nemám ohledně hereckých výkonů ani kapku negací. Ačkoliv Rachel McAdams jsem vždycky tak nějak výrazně nemusela, tady mi předvedla, že je opravdu dobrou herečkou a nechala mě proniknout do její postavy, která mi v mnohém připomínala mě samotnou. A Ryan Gosling, o jeho nadání není pochyb, po většinou tedy hrál záporňáky, ale tady krásně předvedl, že umí zahrát cokoliv, a kdejaká žena by se do něj zamilovala...

Opět tu zanechávám ukázku... alespoň kousek z toho, jak to vypadalo po příjezdu Allie po sedmi letech do domu, kde se tenkrát poprvé milovala se svojí první láskou...
A taky dvě nádherné citace z filmu...
*"Say Im a bird!"- "Ok, you are a bird!" "And now say you are a bird!" "If you are a bird, I am a bird."
*"I wrote you every day for a year. It wasnt over, still it isnt over!"

The notebook